V▌DAJE DOM┴CNOST═

Nßklady na bydlenφ

V Evrop∞ i u nßs se vyskytujφ v podstat∞ dv∞ zßkladnφ formy bydlenφ - nßjemnφ a vlastnickΘ bydlenφ. Krom∞ nich existuje jeÜt∞ v °ad∞ zemφ, i u nßs, forma dru₧stevnφho bydlenφ. Ta se podle typu prßvnφ ·pravy v jednotliv²ch zemφch °adφ bu∩ k jednomu, nebo druhΘmu ze dvou hlavnφch typ∙. V ╚eskΘ republice jsou jednotlivΘ formy bydlenφ rozvrstveny zhruba takto: 38 % nßjemnφ bydlenφ, 41 % vlastnickΘ bydlenφ a 21 % dru₧stevnφ bydlenφ. V souΦasnosti se dru₧stevnφ bydlenφ zapoΦφtßvß do nßjemnφho bydlenφ, p°esto₧e jeho charakter spφÜ odpovφdß bydlenφ vlastnickΘmu (dru₧stevnφk si splßcφ nßjemn²m sv∙j podφl, co₧ ho k bytu vß₧e mnohem vφce ne₧ b∞₧nΘ nßjemnΘ). Pokud se t²kß byt∙, existujφ t°i formy, kterΘ majφ n∞kterΘ odliÜnosti, a proto si je nejd°φve osv∞tlφme.

Byt v osobnφm vlastnictvφ

P°evod, v²m∞na nebo nßjem bytu, takzvanΘ majetkovΘ dispozice v osobnφm vlastnictvφ nepodlΘhajφ ₧ßdn²m omezenφm.

Byt lze d∞dit jako jakoukoliv jinou nemovitou Φi movitou v∞c.

Za byt se samoz°ejm∞ nic neplatφ. Podφl na ·hrad∞ nßklad∙ souvisejφcφch s opravami, ·dr₧bou, provozem a sprßvou spoleΦn²ch prostor a za°φzenφ v rozsahu podle velikosti se poΦφtß podle velikosti spoluvlastnickΘho podφlu. P°i stoprocentnφm podφlu (absolutnφm vlastnictvφ), nap°φklad v rodinnΘm domku, se samoz°ejm∞ nic ned∞lφ.

Nßjemnφ byt

MajetkovΘ dispozice bytu nejsou umo₧n∞ny, ale je mo₧nΘ - i bez souhlasu majitele - v byt∞ ubytovat osoby, kterΘ budou s nßjemnφkem sdφlet spoleΦnou domßcnost. Tyto osoby vÜak musφ splnit ohlaÜovacφ povinnost. Pozor: pφsemn² souhlas majitele, respektive pronajφmatele je pot°ebn² p°i sjednßvßnφ podnßjmu a p°i v²m∞n∞ bytu! Podnßjem je n∞co ·pln∞ jinΘho ne₧ spoleΦnß domßcnost.

Nßjemn² vztah nelze d∞dit, ale prßva p°echßzejφ - pokud nejde o byt ve spoleΦnΘm nßjmu man₧el∙ - na d∞ti, vnuky, rodiΦe, sourozence, zet∞ Φi snachu, kte°φ sdφleli s oprßvn∞n²m nßjemcem spoleΦnou domßcnost v den jeho smrti Φi trvalΘho opuÜt∞nφ domßcnosti, p°φpadn∞ p°echßzejφ na cizφ osoby, kterΘ s nφm sdφlely spoleΦnou domßcnost alespo≥ t°i roky. U man₧el∙ podobn∞ jako u p°φbuzn²ch v p°φmΘ °ad∞ je prßvnφ nßrok na p°echod nßjmu, pokud ₧ili ve spoleΦnΘ domßcnosti a nemajφ vlastnφ byt.

Za u₧φvßnφ bytu se platφ nßjemnΘ v souladu s VyhlßÜkou MF ╚R Φ. 176/93 Sb., v platnΘm zn∞nφ (na ja°e 1999: VyhlßÜka MF ╚R Φ. 41/1999 Sb.). Zßlohy se stanovujφ na zßklad∞ prokazateln²ch nßklad∙ p°edchozφho obdobφ s p°ihlΘdnutφm k vydan²m cenov²m v²m∞r∙m, p°φpadn∞ zm∞nßm v∞cn∞ usm∞r≥ovan²ch cen p°i zm∞n∞ mno₧stvφ nebo kvality poskytovan²ch slu₧eb.

Dru₧stevnφ byt

Dru₧stevnφ byt lze p°evΘst dohodou o p°evodu Φlensk²ch prßv a povinnostφ podle º230 obchodnφho zßkonφku bez souhlasu dru₧stva. Pokud se t²kß v²m∞ny nebo podnßjmu podlΘhajφ dohody souhlasu p°φsluÜnΘho orgßnu dru₧stva.

┌mrtφm nßjemce dru₧stevnφho bytu p°echßzφ jeho Φlenstvφ v dru₧stvu a nßjem bytu na toho d∞dice, kterΘmu p°ipadl Φlensk² podφl podle º706 obΦanskΘho zßkonφku.

Za u₧φvßnφ bytu se platφ splßtky investiΦnφho ·v∞ru vΦetn∞ 1 % ·roku, p°φpadn∞ splßtky jin²ch zv²hodn∞n²ch ·v∞r∙ v rßmci takzvanΘ ·hrady za u₧φvßnφ bytu (plus podφl na tvorb∞ rezervy na opravy a ·dr₧bu spoleΦn²ch Φßstφ domu, dani z nemovitosti a pojiÜt∞nφ, poplatek na sprßvu za u₧φvßnφ v²tahu, osv∞tlenφ a ·klid spoleΦn²ch prostor, odvoz odpadu a podobn∞) a zßlohy na ·hradu slu₧eb v souladu s VyhlßÜkou Φ. 85/97 Sb.

STOP:
Vlastnφk bytu v obytnΘm dom∞ nepodßvß p°iznßnφ k dani z nemovitostφ

Poznßmka

V kv∞tnu 1994 vstoupil v platnost zßkon o vlastnictvφ byt∙ (zßk. Φ. 72/1994 Sb., ve zn∞nφ zßk. Φ. 273/1994 Sb.), kter² zruÜil do tΘ doby platn² zßkon o osobnφm vlastnictvφ k byt∙m (zßk. Φ. 52/1966 Sb.). Hlavnφm smyslem dlouho oΦekßvanΘho zßkona bylo umo₧nit, aby se prßvnickß nebo fyzickß osoba stala vlastnφkem bytu Φi nebytovΘho prostoru. Existence zßkona o vlastnictvφ byt∙ dala podn∞t k tomu, aby se skuteΦn∞ rozvinul legßlnφ trh s byty. Ve v²Üe uvedenΘm kontextu se t²kß nßjemnφch a dru₧stevnφch byt∙.

A nynφ k danφm: Zßkon o dani z nemovitosti v ustanovenφ º7, odst. 1 °φkß, ₧e p°edm∞tem dan∞ ze staveb jsou stavby. Tak₧e, jednoduÜe °eΦeno, zßkon o dani z nemovitosti se v definici p°edm∞tu dan∞ ze staveb o bytu nebo nebytovΘm prostoru v∙bec nezmi≥uje. P°iznßnφ k dani ze staveb podßvß jeden ze spoluvlastnφk∙ nemovitosti, a to za celou stavbu, nikoliv za jednotlivΘ byty nebo nebytovΘ prostory. Pokud tedy mß vlastnickΘ prßvo k obytnΘmu domu vφce subjekt∙ (dru₧stvo a n∞kolik vlastnφk∙ byt∙ Φi nebytov²ch prostor), jsou tyto subjekty povinny platit da≥ spoleΦn∞.

V²klad je pom∞rn∞ slo₧it², ale zßv∞r je velice jednoduch²: vlastnφk bytu, kter² p°eÜel do vlastnictvφ podle zßkona Φ. 72/1994 Sb., nenφ oprßvn∞n podat da≥ovΘ p°iznßnφ pouze za tento byt nebo nebytovou prostoru (ale, ze vzniku spoluvlastnictvφ k celΘmu obytnΘmu domu spoleΦn∞ ruΦφ za °ßdnΘ zaplacenφ dan∞ z nemovitostφ z celΘho obytnΘho domu!).

V²znamn²mi faktory, kterΘ ovliv≥ujφ pom∞r obou zßkladnφch typ∙ bydlenφ, jsou forma a zp∙sob regulace nßjemnΘho, legislativa t²kajφcφ se prßv a povinnostφ vlastnφk∙ a nßjemnφk∙ a druhy a v²Üe podpory stßtu. Regulace nßjemnΘho se v₧dy vnφmß jako negativnφ faktor, a proto mφvß ve v∞tÜin∞ zemφ charakter p°echodnΘho opat°enφ. Ovliv≥uje nejen konkrΘtnφ nedostatek byt∙ fakticky nebydlφcφch obΦan∙ (mladΘ rodiny), ale i mobilitu t∞ch obΦan∙, kte°φ by se cht∞li st∞hovat z d∙vodu zam∞stnßnφ. V ╚eskΘ republice je nßjemnΘ stßle regulovßno.

U nßjemnφho bydlenφ v ╚eskΘ republice je jeÜt∞ velmi d∙le₧itΘ rozliÜovat novΘ nßjemnφ bydlenφ od d°φv∞jÜφho, takzvanΘ ônovΘ a starΘ nßjemnΘö. Pro novΘ nßjemnφ domy je ji₧ mo₧nΘ stanovovat neregulovanΘ smluvnφ nßjemnΘ. Proto₧e vÜak tyto domy zatφm tvo°φ pouze zanedbatelnΘ procento nßjemnφho sektoru, nemohou konkurovat regulovan²m cenßm ôzbytkuö. NovΘ byty tak tΘm∞° nemajφ na trhu Üanci. A₧ teprve po uvoln∞nφ vÜeho nßjemnΘho dostane novß v²stavba nßjemnφch dom∙ stejnou p°φle₧itost a nov² impulz.

K vyÜÜφ mφ°e deregulace se vlßda bojφ z politick²ch, a snad i socißlnφch d∙vod∙, p°istoupit, a tak z tohoto stavu kapitalismu/nekapitalismu vznikß zajφmavß sm∞sice r∙zn²ch podpor: stavebnφ spo°enφ, bez·roΦnΘ stßtnφ p∙jΦky (n∞kdo ano, n∞kdo ne), ·hrady Φßsti ·roku hypoteΦnφho ·v∞ru Φi odpoΦitatelnost hypoteΦnφch ·rok∙ od da≥ovΘho zßkladu. Mß to ovÜem jeden podstatn² ônekapitalistick²ö a pro v∞tÜinu lidφ mßlo post°ehnuteln² hßΦek - stßt ôsocialistickyö zv²hod≥uje vlastnick² sektor a vlastnickΘ bydlenφ na ·kor nßjemnφho bydlenφ a Φinφ tak nekonkurenceschopn²m tr₧nφ nßjemnφ bydlenφ (!) a ve sv²ch d∙sledcφch si sßm komplikuje problematiku bydlenφ. Op∞t jeden p∞kn² p°φklad politickΘ rΘtoriky a opravdov²ch kvalifikovan²ch znalostφ.

JinΘ v²daje

Otßzka absolutnφ v²Üe p°φjm∙ (mezd a plat∙, ale i starobnφch d∙chod∙) nenφ z pohledu p°φjm∙ rodin a domßcnostφ a₧ tak d∙le₧itß, jak by se na prvnφ pohled zdßlo, pokud by p°φjm∙m odpovφdaly v²daje. ObΦany vÜak Φekß, a to bude jeÜt∞ pßr rok∙ trvat, ne₧ se vyrovnßme stabilizovan²m ekonomikßm, dalÜφ zdra₧ovßnφ, kterΘ prohloubφ rozdφly v p°φjmech a v²dajφch domßcnostφ. Dra₧Üφ bude urΦit∞ jφzda vlakem, ale i autem nebo autobusem. P°edevÜφm m∞stskß doprava bude jeÜt∞ dra₧Üφ.

Dra₧Üφ bude takΘ voda a telefony, i kdy₧ po masovΘm ·toku na SPT Telecom z konce roku 1998 a zaΦßtku roku 1999 se dß z jeho strany snad u₧ oΦekßvat rozumn∞jÜφ p°φstup, ne₧ jak² p°edvßd∞l dosud v re₧ii socialisticko-kapitalistickΘho monopolu. Pokud se ale t²kß nßjemnΘho, lze p°edpoklßdat, ₧e se cenovΘ Üoky ji₧ z°ejm∞ opakovat nebudou. ZvlßÜtnφ novou ôkategoriiö jin²ch v²daj∙, kterß sv²m zp∙sobem pat°φ takΘ pod hlaviΦku ôzdra₧ovßnφö, tvo°φ poplatky, kterΘ souvisφ s prßvnφmi slu₧bami a notß°sk²mi ·kony. V minulosti ônestßly za toö, dnes je vÜak nutnΘ v ka₧dΘ domßcnosti poΦφtat i s nimi.